Září jako krystal ledu a když se do něj opře silné horské slunce, dokáže vás jeho odraz doslova oslepit. Mezi skalnatými velikány vypadá jako zjevení z jiného světa. Při pohledu na horskou chatu Monte Rosa Hut jen zalapáte po dechu. Kdo a jak ji tady postavil, když sem nevede žádná silnice, žádné dráty, prostě vůbec nic? Příběh architektonického skvostu na doslova šíleném místě je každopádně velmi zajímavý.
V létě se k ní dostanete jen pěšky nebo vrtulníkem, v zimě, máte-li štěstí na počasí, tak na lyžích. Jinak ale máte smůlu. Monte Rosa Hut je jako nedobytný hrad, který si navíc ještě velmi pečlivě vybírá, komu a kdy otevře svou bránu. Kde se tu vzal a k čemu vlastně slouží? Příběh jedinečné stavby začíná už v 19. století…
Vše začalo před 126 lety, kdy byla v nadmořské výšce 2990 metrů na úpatí ledovcové královny švýcarských hor Monte Rosa otevřena chata Cabane Bétemps. Byla celá dřevěná a měla jednu jedinou místnost, která ale byla dost prostorná, aby se v ní ubytovalo 25 lidí. Nesla jméno svého zakladatele, pana Françoise Bétempse, který ve své závěti zanechal značnou částku na její stavbu. V roce 1918 se chata dočkala první větší úpravy a její kapacita narostla na 45 osob.
V období mezi světovými válkami se chata stala doslova senzací, což kolem roku 1930 znamenalo další zásadní přestavbu, kdy byla původně dřevěná budova zpevněna 50 cm silnými zdmi. A zájem o návštěvu tohoto místo dál rostl. A tak v roce 1939 následovala další úprava, při které kapacita lůžek vzrostla na 96 míst. A chata také dostala nový název: Monte Rosa. V dalších letech zájem o návštěvu zajímavého místa neutuchal, a tak počátkem 70. let přibylo dalších 30 lůžek. S rostoucí kapacitou a oblibou se však začaly vyskytovat také problémy.
Šlo zejména o to, že v okolí chaty se začalo objevovat značné množství odpadu, nestíhaly solární panely a zlobilo vodovodní potrubí. Kolem roku 1985 byla vybudována mini čistička a kapacita znovu narostla, tentokrát už na 160 míst ve 4 patrech! Jenže ne vše se při poslední rekonstrukci podařilo a například zásobníky vody na toalety byly prázdné častěji, než se očekávalo. Návštěvnost ale dál rostla, zejména v létě. Bylo nutné vybudovat čerpací stanici pitné vody a v suterénu byly instalovány nádrže o objemu cca 8 200 litrů. Ani to ale nepomohlo.
V roce 1998 začala kolabovat solární instalace a baterie bylo nutné nabíjet generátorem. Když pak v roce 2002 byly na střeše pozorovány výrazné známky stárnutí a pruhy plísně na stěnách, byly dny slavné chaty Monte Rosa v podstatě sečteny. Nová stavba v podobě krystalu vzešla ze soutěže v roce 2004 a měla stát jen 100 metrů od původní stavby. Ta byla v roce 2011, tedy 116 let od svého založení, cíleně zničena během armádního cvičení. Její existenci ukončilo zhruba 100 kg výbušniny.
Než ale výbuch zazněl, stál už nedaleko ledový krystal zářící do dáli. Pro neobvyklou stavbu byla vzhledem k jejímu umístění klíčová soběstačnost. Monte Rosa Hut, jak se nová chata za bezmála 111 milionů jmenuje, získává elektrickou energii převážně ze slunečního svitu. Vše pak řídí speciální software, který je navíc dálkově ovládaný. Software dokáže uvnitř budovy udržet příjemné podmínky pro život, ať je venku jakkoliv.
Ptáte se, jak dokázali tvůrci dostat všechen materiál do nadmořské výšky bezmála 3000 metrů? Jednotlivé části stavby nejprve dopravili vlakem do Zermattu, kde čekaly vrtulníky. Ty během budování absolvovaly 3 000 vzletů, aby nahoru dopravily všechen materiál a také zhruba čtyřicítku dělníků. Výsledkem je pětipodlažní dřevostavba stojící na základech z nerezavějící oceli. Téměř celý interiér je pak ze dřeva. Vnější plášť je hliníkový, proto se ostatně celá budova také tolik leskne. Monte Rosa Hut nabízí 120 lůžek i restauraci.
Pojďme se ještě podrobněji podívat na to, jak se o sebe a své hosty dokáže stavba postarat. Devadesát procent elektrické energie jí dodá slunce prostřednictvím fotovoltaické elektrárny o rozloze 85 metrů čtverečních. Ta je umístěna na jižní fasádě a přebytečnou energii ukládá do akumulátorů pro dny, kdy je slunečního svitu poskrovnu. O teplo se pak navíc stará ještě 35 m2 tepelných solárních kolektorů. Voda, vzniklá táním ledovce, se ukládá do obřího zásobníku (jeskyně) zhruba 40 metrů pod chatou. Odpadní vodu pak čistí mikrofiltr a znovu ji vrací do oběhu, konkrétně na splachování toalet.
Asi není třeba dodávat, že o návštěvu a ubytování na chatě je stále obrovský zájem. Dílo architektonického studia Bearth & Deplazes budí zasloužený obdiv a sklízí chválu. Z návštěvy Monte Rosa Hut se stal vyhledávaný zážitek, nejen díky takovým vychytávkám, jakými je točité schodiště nabízející během stoupání panoramatický výhled a sledující posun slunce po obloze. Tohle ledové místo prostě stojí za návštěvu.
Text: Real Estate Praha
Foto: Velux, monterosahuette.ch