Reality

Realitní kanceláře, pozor na zákon o AML!

V dobře fungující realitní kanceláři je vždy práce nad hlavu. To mi potvrdí každý realitní makléř. A tak často nezbývá čas, řešit některé věci, které s vlastními obchodními transakcemi zdánlivě nesouvisí. Ale to může být právě „chyba lávky“. Stejně, jako není radno podceňovat aktivitu finančních úřadů, nevyplatí se podceňovat povinnosti vyplývající ze „zákona proti praní špinavých peněz“. To, že Finančně analytický úřad již udělil realitní kanceláři pokutu, se mezi odbornou veřejností šíří a není to fáma!

 

V tomto stručném textu chceme upozornit na často opomíjenou problematiku povinností, které vyplývají nejen například pro banky, ale i pro realitní makléře (podle zákona o realitním zprostředkování realitní zprostředkovatele) z aktuálního znění zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (běžně nazývaného AML z anglického Anti-Money-Laundering = proti praní peněz). Tento zákon vychází z legislativy EU a mezi řadou tzv. povinných osob, tj. osob, na které se tento zákon vztahuje, jsou zařazeni také realitní zprostředkovatelé.

 

Mezi jednou ze základních povinností dle tohoto zákona je, aby každá realitní kancelář měla vypracován systém vnitřních zásad, kde jsou uvedeny konkrétní postupy zprostředkovatele při jeho činnosti (např. identifikace klienta, vyhodnocení rizik a řada dalších). Zprostředkovatel by měl podle tohoto systému vnitřních zásad umět mimo jiné vyhodnotit tzv. podezřelý obchod nebo zjistit, jestli jeho klient není politicky exponovanou osobu. Finanční analytický úřad, pověřený kontrolní činností všech povinných osob dle AML zákona, může udělit finanční sankci už jen v případě, že realitní kancelář nemá tento systém vnitřních zásad zpracován a samozřejmě také za to, když při kontrole zjistí, že sice systém vnitřních zásad vypracován je, ale v konkrétních obchodních případech nebylo podle tohoto systému postupováno. Navíc v poslední novele AML zákona byly mimo jiné zpřísněny sankce, takže v případě udělení nepůjde o zanedbatelné částky.

 

Můžeme si sice o povinnostech vyplývajících pro realitní zprostředkovatele z tohoto AML zákona myslet cokoliv – ale jak praví klasik, je to to jediné, co s tím můžeme dělat. Proto je jistě žádoucí – ve vlastním zájmu – věnovat této problematice potřebnou pozornost a nastavit v realitní kanceláři procesy při obchodní činnosti tak, aby nedocházelo k porušování zákona o AML. Jistě nebude na škodu poradit se s odborníkem, který se v této problematice vyzná a zároveň je dobře obeznámen s činností realitního zprostředkovatele. Každý systém vnitřních zásad je třeba tzv. „ušít na míru“ pro konkrétní realitní kancelář, není dobré použít nějaký vzor stažený (byť i za úplatu) z internetu a myslet si, že tím je věc vyřešena. Asociace realitních kanceláří ČR v rámci systému profesního vzdělávání pro realitní makléře, správce nemovitostí a dražebníky pořádá semináře i na téma AML zákona – info na www.arkcr.cz.

 

Mgr. Ing. arch. Jan Borůvka
generální sekretář Asociace
realitních kanceláří České republiky

www.arkcr.cz