Současné developerské projekty

Telegraph Olomouc

Multifunkční centrála u hlavního nádraží v Olomouci, tak by se dala popsat budova Telegraph, která funkčně zaštiťuje galerii, coworkingové centrum, kavárnu, kinosál a velkolepý apartmán.

Původní budova továrny na výrobu telefonů a telegrafů prošla v letech 2017–2019 zásadní rekonstrukcí a dnes v sobě spojuje několik různých funkcí. Původním záměrem investora (sběratele umění) bylo najít místo, kde by vybudoval galerii současného umění.

 

 

V roce 2015 došlo k osudovému okamžiku, kdy Robert Runták obdržel nabídku ke koupi právě této budovy a během pár dní padlo klíčové rozhodnutí. Ke spolupráci na rekonstrukci si vybral olomoucké architekty Ječmen Studio, s nimiž měl již dobrou předchozí zkušenost.

 

 

Základním stavebním kamenem projektu je galerie. Místní výstavy se zaměřují na současné umění a autory z celé Evropy. Za uměním kolemjdoucí dovnitř budovy láká už fasáda, kde pravidelně dostávají prostor k vyjádření street art umělci.

 

 

V prvním patře se nachází coworkingové centrum. Místo tu najdou jednotlivci i pracovní kolektivy – k dispozici jsou samostatná pracovní místa i prosklené kanceláře přezdívané „akvária“. Pro pracovní pauzy je tu chill-out zóna, ke schůzkám zasedací místnost, pro delší telefonáty zvukotěsné telefonní budky.

 

 

Ideálním místem k propojení členů komunity je kavárna, propojená s multifunkčním sálem, který přes den slouží jako conference room a večer se mění na kinosál. Letní dny a večery mohou návštěvníci Telegraphu trávit v přilehlém atriu s pobytovými schody. V letních měsících se sem přesouvá i část kulturního programu.

 

 

V posledním patře, které je rozšířením původní budovy, je situovaný Loft. Apartmán je koncipovaný jako „byt milovníka umění“. Z tmavého pozadí vystupují umělecká díla ze sbírky Roberta Runtáka, majitele budovy. Apartmán čítá dvě ložnice a obývací salon s kuchyňským koutem. Je tedy možné se tu ubytovat nebo uspořádat soukromou akci. V případě Loftu architekti našli inspiraci právě v salonech z počátku minulého století, v nichž se scházela intelektuální smetánka. Celý prostor vytvořili tak, aby na jeho pozadí vyniklo umění a prostředí vybízelo návštěvníky k filozofickým rozpravám.

 

 

Majitel i architekti si zakládají na výběru kvalitních materiálů a pro své realizace rádi volí české dodavatele. Zvláště v Loftu je tato tendence nejlépe patrná. Střídají se tu klasické stolky Jindřicha Halabaly s moderními světly podle návrhu přední české designérky Lucie Koldové. Celá budova si klade za cíl spojovat zdánlivě neslučitelné světy byznysu a umění a propojit tradiční s pokrokovým.

 

 

Umění se prolíná celou budovou – od veřejného prostranství před vstupem po střešní terasu v Loftu. Na návštěvníky promlouvá i ze stěn chodby. A to byla jedna z hlavních myšlenek majitele: vybudovat instituci, která bude kultivovat své okolí a návštěvníky.

 

Zdroj foto: Oldřich Hrb a KIVA